Klasické krovy nahrazují jednoduché střešní vazníky

on .

V objektech, ve kterých se nenachází obytná podkroví, bývají nejčastěji využívány střešní vazníky. Částečně se dá podkroví obydlet v případě, kdy jsou od sebe vazníky ve své osové vzdálenosti vzdálené maximálně 1 metr. Pak se mezi ně dá umístit například OSB deska a nosníky se pak dají uzpůsobit tak, aby co nejméně překážely. I tak je však pro obytné podkroví lepší zvolit klasický střešní krov.

Střešní vazníky se vyrábějí v dílnách, jejich následná montáž je pak zajištěna jeřábem. Právě díky jeřábům se doba konstrukce takové střechy zásadně zkrátila oproti klasickým krovům. Šířka střešních vazníků se nejčastěji pohybuje v rozmezí 50-80 milimetrů a jednotlivé spoje jsou tvořeny styčníkovým plechem.